Tolik oxidu uhličitého odstraní 1 kilo biouhlu. Tak praví znalecký posudek, který jsme nechali vypracovat. Jde určitě o dobrou zprávu, protože každé kilo se počítá! A to odstraněné o to víc!

Praxe odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry je poměrně letitá – nějaké miliony let už bezpečně funguje:

  • každá rostlina ve dne pomocí slunečního záření, vody a nějakých tajných přísad rozkládá molekulu CO2 na C+O2
  • C (uhlík) použije pro svůj růst a O2 (kyslík) věnuje živočichům k dýchání.

Říká se tomu fotosyntéza. Je to samozřejmě řádově složitější! Dokonce tak složité, že to věda neumí přesně popsat a ani napodobit. A jak moc by chtěla!

Ukládání uhlíku je základním procesem udržitelnosti, základním faktem růstu, a tedy základním faktorem existence života na Zemi. Prostě to je fakt přirozenosti. Myslím, že ještě tak před padesáti lety nikoho ani nenapadlo o ukládání uhlíku a „emisích“ oxidu uhličitého uvažovat! Jó – časy se mění…

Díky fenoménu klimatických změn se o ukládání uhlíku zajímá tak nějak kdekdo. S dovolením ještě trochu CO2 teorie (nejede o vědu!):

  • oxid uhličitý vzniká oxidací (reakcí) uhlíku s kyslíkem
  • oxidace je v zásadě buď rychlá = hoření nebo pomalá = „tlení“
  • vždy jde ale o uhlík, který byl biomasou (všichni vědí ;-))

A pak tu na Zemi máme dva typy biomasy – tu aktuální (dřevo a podobně) a tu neaktuální – fosilní – uhlí, ropu a zemní plyn. Ano – před miliony let a dříve to bylo dřevo! A i to dřevo vyrostlo díky fotosyntéze ze vzdušného oxidu uhličitého, vody a tajných přísad. Takže během života ukládalo uhlík z oxidu uhličitého. Uhlík, který byl miliony lez uložený v zemi. Než ho lidé „vyzvedli“ a spálili. Čímž se uvolnil rychlou oxidací uhlík ve formě CO2 do atmosféry. Biomasa ho nestihla uložit. Prostě moc uhlíku a málo stromů…

Biouhel je taky uhlí. Jen je jinak udělaný. Když se uloží do půdy, nabízí výhody. Tedy pro půdu. Pomáhá zadržet vodu i živiny, poskytuje prostor pro zdravý půdní život, provzdušňuje strukturu.

Kolik že tedy biouhel uloží oxidu uhličitého? A není to vlastně jedno?! Každé kilo se počítá!

Můžeme polemizovat a diskutovat. O kilech, o ukládání uhlíku, o půdě, která nás živí a o našem vztahu k ní. Jak uživíme 10 miliard lidí? Diskutujme o vodě! Jak ji zadržet v krajině a v půdě, kde je bytostně potřebná. A taky si pojďme povídat o spotřebě – všeho – a hlavně energií, bez kterých by nebylo co spotřebovávat. O energiích, které získáváme převážně právě spalováním fosilního uhlíku – s efektivitou na úrovní 30%, když se zadaří.

Nezapomínejme ale v diskusích na děti. O ně totiž jde až na prvním místě! Stále si opakuji jeden fakt nemám to ze sebe a podepisuju!)

Půdu nemáš od otců! Půjčily ti ji děti!

K tomu dodávám – vrať ji alespoň takovou, jakou ti ji půjčily!

Jan Káňa